MASO, JAK MOC JEHO KONZUMACE PŘISPÍVÁ KE KLIMATICKÝM ZMĚNÁM A NAŠEMU ZDRAVOTNÍMU STAVU. DŮVODY PROČ HO OMEZIT NEBO SE HO VZDÁT NADOBRO.

Nejprve si řekněme pár slov o vegetariánství. Slovo vegetarián bylo vytvořeno zakladateli Britské vegetariánské spol. V roce 1842, pochází z latinského slova “vegetus“, což znamená zdravý, svěží, vitální. Původní význam slova v sobě zahrnuje vyrovnaný filozofický a mravní způsob života, tedy mnohem více než jen ovocno-zeleninovou dietu. Slouží jako prostředek k vyššímu cíli. Protože chceme-li změnit svět musíme nejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích.

 

DŮVODY:

1.ODLESŇOVÁNÍ PRALESŮ A LESŮ

Velkochovy jsou hlavní celosvětovou příčinou odlesňování. Jelikož se pak na této půdě pěstuje sója a ta slouží jako potrava pro zvířata. Letos dosáhl úbytek deštného pralesa v Amazonii rekordu. Celkem 26% celosvětové půdy slouží k pastvě dobytka nebo pěstování krmiva. Proč tedy existují na světě oblasti, kde lidé trpí hladem? 16 kg obilí slouží k výkrmu z něhož nazpět získáme 1 kg masa. To znamená, že 200g biftek by pokryl večeři ve formě obilné kaše pro 45-50 lidí.

JEDEN VEGAN POTŘEBUJE K OBŽIVĚ  0,13-0,2 ha půdy

JEDEN VEGETARIÁN POTŘEBUJE K OBŽIVĚ  0,5-0,6 ha půdy

JEDEN MASOŽRAVÝ ČLOVĚK POTŘEBUJE K OBŽIVĚ  1,1-2 ha půdy

 

2. NAŠE ZDRAVÍ

Již v roce 1961 napsal Journal of the America Medical Assotiation „90-97% srdečních onemocnění lze předejít vegetariánskou stravou." Vedle tabáku a alkoholu je konzumace masa největší příčinou úmrtí v Západní Evropě, USA, Austrálii a dalších vyspělých zemích." Studie posledních let jasně ukazují souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsů a dělohy. Proč? Lidské tělo není uzpůsobeno ke konzumaci masa. Anatomii masožravců a býložravců versus člověk vidíte v tabulce. Skutečná denní potřeba bílkovin pro člověka je 30-45g, přebytek je zbytečné plýtvání. Bílkoviny jsou zastoupeny ve spoustě jiných potravin, jako jsou luštěniny, obiloviny, ořechy. Např. luštěniny dosahuji ve stejném váhovém poměru více bílkovin než párek, vepř.maso nebo biftek.

 

3. BIZÁRNÍ SPOTŘEBA VODY NA PRODUKCI 1KG MASA

Asi všichni víme nebo alespoň tušíme, že stav pitné vody na světě je kritický. Tak proč s ní ještě více neplýtvat k pěstování plodin pro dobytek, který spotřebuje další kvantum vody ke svému růstu. Konkrétně v číslech takto. K vypěstování 1kg pšenice je potřeba 60 l vody zatímco k produkci 1kg masa je potřeba 2500-6000 l vody. Nepřipadá vám to jako vědomé zneužívání této nejcennější suroviny?

 

TIPY NA FILMY KE SHLÉDNUTÍ:

The game changers     

Apocalypse cow: How meat kill the planet   

 

4. ETIKA

To, že jsou zvířata živé bytosti a mají svou duši a emoce víme nebo aspoň tušíme všichni. Takže to je i jeden z dalších hlavních důvodů proč nejíst maso. Protože zvířata chována ve velkochovech jsou pod obrovským emocionálním tlakem a ve velkém strachu je i zabíjíme, tyto emoce pak spolu s masem konzumujeme a ony se v nás usazují. Zkuste si každý zabít svůj pokrm, stáhnout, vyvrhnout naporcovat atd. Tím by se jednoznačně konzum zredukoval na přijatelné číslo na počet obyvatel.

 

5. NÁBOŽENSTVÍ

Všechna důležitá písma člověku říkají, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý zákon říká: „nezabiješ“. Toto je bohužel mylně vykládá pouze jako odkaz na vraždu, ale původní hebrejština zní: „lo tirtzach“ což v přesném překladu znamená „nezabiješ“, jde však o jakýkoli druh zabití. V knize Genesis nalézáme jak Bůh samotný prohlašuje: „Dal jsem Vám na celé Zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“

 

6. EKONOMIKA

To nejlepší nakonec, zase ta ekonomika, to by byla přeci největší újma. Přišli bychom o obrovské množství peněz co se v tomto průmyslu točí. Odčerpávání planetárních zdrojů, včetně energetických i finančních investic do produkce a zpracování jídla, se totiž vynecháním a omezením mezistupně - zvířete, které pro člověka rostlinnou stravu transformuje živočišnou značně snižuje.

ZDROJ: Krišnova vegetariánská kuchařka - Adírádžá dása, magazín Greenpeace, Encyklopedie soběstačnosti - Eva Hauserová

 

"Článek napsala Lucie Arilas Bolfová"