22. 2. 2022

Projekt chytrých elektroměrů má rizika. Nelze ho financovat tradičně, vysvětluje Vávra spojení s XIXOIO

Někdejší šéf Komerční banky Radovan Vávra se v posledních letech stal influencerem. Jeho debaty o financích a ekonomické komentáře mu zajistily status jakéhosi investičního guru a přilákaly desítky tisíc čtenářů a followerů na sociálních sítích. O to větší bylo tento měsíc překvapení, když Vávra oznámil společný projekt s tokenovou firmou XIXOIO extravagantního podnikatele Richarda Watzkeho. XIXOIO někteří odborníci považují za promyšlený podvod.

XIXOIO se chce prosadit v takzvané tokenizaci, způsobu rozdělení majetku mezi investory pomocí technologie, na které běží například kryptoměny. Na sklonku loňského roku zaplavila reklamní kampaň Watzkeho firmy internet, noviny, televizi i metro. Několik lidí z byznysu řeklo, že jde o příliš riskantní podnik či rovnou o projekt na způsob takzvaného letadla.

Vávra taková nařčení odmítá. Je akcionářem v podniku SimpleCell, který plánuje přes XIXOIO token vydat a od investorů pak za něj získat v několika vlnách asi 200 milionů korun. SimpleCell tak má ambici být průkopníkem v novém způsobu firemního financování.

SimpleCell je operátorem sítě pro internet věcí (IoT), pokrývající většinu území Česka. Na této síti běží například projekty vzdálených odečtů s vodárenskou společností Veolia nebo s plynárenskou společností innogy. Záměrem je za peníze od investorů nabídnout českým domácnostem speciální „chytré“ elektroměry, které umožní optimalizovat odběr elektřiny a uspořit.

V rozhovoru pro HN se Vávra netají tím, že projekt je na počátku, je riskantní a není jasné, jaké z něho budou výnosy. Proto ho podle něj ani nelze financovat běžnou cestou, jako jsou dluhopisy nebo emise akcií na burze. „Při své profesionalitě bych se styděl toto dávat do Excelu a prezentovat to investorům. Neumím to namodelovat,“ říká.

HN: XIXOIO loni sklízelo kritiku ze všech stran, že jeho vlastní token zatím není obchodovatelný. V médiích se objevovala i podezření, že ta firma je podvod. ČNB se postavila proti tomu, že se XIXOIO zaštiťuje jejím jménem. Není pro SimpleCell propojení s projektem Richarda Watzkeho reputační riziko?

S tou znalostí, co teď máme, rozhodně ne. Souhlasím ale s vámi, že když jsem tento projekt poprvé zaregistroval, asi bych jim kvůli komerčnímu partnerství nezavolal. Pak byla shoda okolností, že nás kdosi seznámil, a já jsem tehdy Richardovi některé věci začal až trochu drze vytýkat. Říkal jsem mu, že této komunitě dělá medvědí službu.

HN: Co jste mu vytýkal?

Speciálně tu ČNB třeba. Že se s nimi vůbec baví. ČNB je de facto správní úřad a postupuje přesně v duchu legislativy. A ta neexistuje. Chtít po ní vyjádření jako po expertním pracovišti je možná až nefér. ČNB má v rámci Česka nejlepší makrotým, ale co se týče tohoto projektu, tak si sice mohou něco myslet, ale regulace z Evropy pak nakonec bude jiná. Protože Richarda už dnes znám, tak mu to nemám za zlé a vím, že si tím nepomohl a že to byla jeho možná až trochu odzbrojující otevřenost.

HN: Na internetu a sociálních sítích vystupujete jako guru investování a spoření. Hlavním akcionářem SimpleCellu je zase Miloslav Vyhnal, bývalý expert na investice u druhého nejbohatšího Čecha Karla Komárka. Tak předpokládám, že jste si udělali prověrku toho, co XIXOIO vlastně je. Co jste zjistili?

Technologickou stránku jsem měl na starosti já. Vzal jsem lidi, kteří tomu rozumí na bázi jedniček a nul – což já nejsem – a Richard Watzke je propojil se svým týmem. Já jsem měl na můj tým jednoduchou otázku: Je to Ponziho schéma, nebo ne? Utrácejí ty peníze, co dostali od investorů, za obrazy a placaté televize Bang & Olufsen ve svých kancelářích, nebo za vývoj IT? Odpověď přišla: investují do IT.

Druhá moje otázka byla: Mají to už hotové? Odpověď byla, že ještě nemají. Mají před sebou ještě hodně práce. A třetí otázka byla: Je to v něčem nekonzistentní s podobnými projekty v Evropě? Odpověď: V českém kontextu je XIXOIO inovativní, ale ve světovém je to standardní věc. Moji „tokenáři“ a kryptaři řekli, že tu vlnu odporu vlastně nechápou, protože to není podvod a není to ani něco, co by nikde neexistovalo.

HN: Takže to byl závěr jejich analýzy?

Mám z toho sepsaný dvoustránkový výstup. Mně by bývalo stačilo, aby řekli: „Vykašli se na to.“ A oni mi rozhodně neřekli, ať se na to vykašlu. 

HN: Jaká tam vaši experti identifikovali rizika?

Riziko je vždy, že něco nedokončíte. Mohu vám jmenovat z prostředí velkých českých korporací produkty, kde na jedné straně byly i světové IT firmy a zhavarovalo to. To se bohužel v IT stává.

HN: Proč vůbec jít touto cestou? Proč nevydat třeba další dluhopisy? V minulosti SimpleCell vydal emisi obligací za 50 milionů korun, takže své investory už máte.

Půlka maturovala na podzim, tu jsme splatili, a půlka bude maturovat letos a tu také splatíme. To je vše, žádné další dluhopisy nemáme. 

HN: Peníze z tokenů nepůjdou na splacení dluhopisu?

To se uvidí, zda se to stihne v čase, ale spíš ne.

HN: Proč tedy nejít klasickou cestou dluhopisů?

Ty dluhopisy, co máme dnes, jsou úročené šesti procenty. Nové dluhopisy bychom za šest procent při současných úrokových sazbách už nedostali. Za 15 procent se financovat nechci.

HN: A co standardní veřejný úpis akcií, třeba na alternativním trhu pražské burzy pro malé firmy jménem Start?

Touto cestou jsme chtěli jít taky, ale myslíme si, že tady nedostaneme lepší valuaci. V projektu s XIXOIO jsou investoři připravení vzít větší míru rizika než na Startu.

HN: Na tiskové konferenci, kde se projekt představoval, jste naznačoval, že jdete do spolupráce s XIXOIO proto, že chcete nabídnout „chytrý“ elektroměr, který domácnostem umožní si vybírat hodiny spotřeby a tím si snížit účet za elektřinu. Jak velké tržby za připojení z takového projektu můžete vygenerovat?

To dnes ještě nevíme. Proto také nemůžeme jít cestou dluhopisů nebo emise akcií. Sice bychom určitě našli někoho, komu bychom naše obligace upsali. Ale nejdřív bychom mu museli vysvětlit, jak to celé bude fungovat. Nejdřív bychom museli vyvinout chytrý elektroměr, domluvit se s klíčovými firmami, že ho začnou nabízet. A musel by k tomu být tlustospis dokumentace, půl roku schvalování u burzy a ČNB a práce dvaceti právníků.

Ten projekt je zkrátka začátek nějakého stromu, který se teprve rozvětví. Já znám začátek: umím říci, kde vezmu peníze, umím vyrobit to zařízení a vím za kolik. Vím, že mám dohodu s velkými firmami, které mi říkají, že když to vyrobím, budou ho ode mne kupovat za takovou a takovou cenu. Vím, kolik se takových elektroměrů ročně obnovuje.

Ale co vůbec nevím, je, jak se to prosadí. Mohu se třeba domluvit s Pražskou energetikou, že těmi elektroměry osadí nějaký panelák a pak tam bude někdo jakýmsi styčným důstojníkem a bude těm lidem vysvětlovat, jak to mají přes aplikaci používat. Pro mladého kluka někde v Krupce to může být i tak, že si koupí za pět tisíc korun náš token a bude s lidmi pracovat tak, aby ten elektroměr využívali co nejvíc. Když budou mít dvě „zelené“ hodiny odběru elektřiny za nula korun, tak by byli hloupí, aby je nevyužili.

Při své profesionalitě bych se ale styděl toto dávat do Excelu a prezentovat to investorům. Zkrátka nevím, jak to dopadne, a neumím to namodelovat.

HN: Úpis vašich tokenů by měl probíhat v několika vlnách. Kolik jich bude?

Myslím že budou čtyři, řekněme po padesáti milionech. Ale neberte mě za slovo, není to ještě tvrdá informace.

HN: Jakým způsobem tokeny budete nabízet? Přes XIXOIO a jejich síť distributorů?

Přes XIXOIO. Jak to udělají, bych nechal na nich. Oni jsou náš „listing agent“. I z hlediska distribuce je pro mne XIXOIO jediný možný partner. Kdyby nebylo XIXOIO, tak bych ten projekt nedělal. Neznám jiný způsob komunikace, která je takový koncept schopna vysvětlit tak, aby to příjemce zajímalo.

HN: Ještě zpátky k příkladu toho „kluka v Krupce“. Nevím, jestli jsem to správně pochopil. Když si takový investor koupí váš token, tak bude zároveň muset propagovat onen spořivý elektroměr?

Takový investor je motivovaný podílem na mé tržbě, a chce tedy, aby tržba byla co největší. Takže obejde lidi v domě a řekne jim, že je tu zadarmo možnost nechat si vyměnit elektroměr. K tomu je aplikace, která bude říkat, že dostanete hodinu nebo někdy tři hodiny denně elektřiny zadarmo výměnou za to, že někdy jindy zase svoji spotřebu omezíte. Držitel tokenu samozřejmě nemá povinnost takový elektroměr propagovat, ale byl by blázen, kdyby to nedělal.

HN: Projekt XIXOIO byl také kritizován za to, že firma zatím nemá hotové tržiště, na kterém bude možné s tokeny obchodovat, prodat je. Kdy bude hotové?

Nemám ponětí. To je otázka na pana Watzkeho.

HN: Vás to nepálí?

Když si ode mne koupíte dluhopis, tak ho taky budete muset držet do splatnosti. My to samozřejmě investorům budeme říkat, že zatím tam není možnost obchodování. Proto také nechceme vydat tokeny hned v jedné 200milionové emisi, ani bychom všechny tyto peníze naráz nepotřebovali. Investorům také budeme říkat, že zcela jistě nezůstaneme u jedné emise. A už ta druhá emise bude mít dražší emisní kurz než ta první, protože my s ní pravděpodobně přijdeme v situaci, kdy vám onen elektroměr už budu moci dát do ruky, bude vyrobený, schválený. Dnes to ještě nemohu udělat.

Ten, kdo si koupil tokeny v první dávce, už v takovém momentu může z investice vystoupit, nabídnout ho k prodeji a mít zisk z rozdílu obou emisních kurzů. Jak budeme plnit milníky projektu a riziko projektu se bude zmenšovat, poroste také emisní kurz.

HN: Nemáte ani odhad, jak dlouho programování aplikací pro funkční tržiště tokenů bude XIXOIO trvat? Rok, dva?

Nemám.

HN: Co když nikdy nevznikne?

Nepředpokládám, že by se to mohlo stát. Když nevznikne v průběhu té doby, kdy budeme realizovat naše čtyři emise, tak je zjevné, že to úspěšnost těchto emisí dramaticky zhorší, možná dokonce znemožní. To je moje obchodní riziko.

HN: Milníky projektu, které jste zmínil, budou tedy součástí emisních podmínek?

Je to možné. Milníky budou ale taky kontrolovat soudruzi z XIXOIO a hlavně takzvaný „monitoring trustee“ – tedy nezávislá velká auditorská firma typu Deloitte. Peníze od investorů se pak budou uvolňovat na základě plnění projektu.

HN: Kde mohu vidět emisní podmínky vašich tokenů?

Ještě nejsou hotové. Budou známé nejpozději k datu emise, která je naplánována na březen.

HN: Budete se na emisi ptát regulátora, tedy ČNB?

Nevím, na co bych se ČNB ptal.

HN: Máte váš „chytrý“ elektroměr nějak předjednaný s energetickými společnostmi? Budou o to mít vůbec zájem?

Je to jen věc ceny. Dnes to funguje tak, že my a také řada energetik máme v nabídce přídavné zařízení ke stávajícímu elektroměru nebo plynoměru. U elektroměru zákon umožňuje takové zařízení používat, když ho pod plombu instaluje distribuce. Když byste dnes chtěl takový dálkový odečet, musíte si za šest tisíc korun koupit krabičku, dvakrát k vám musí zajít někdo z distribuce, kdo měřidlo odpečetí a zase zapečetí, a podobně. Větším firmám se to za šest tisíc korun vyplatí, pro domácnost je to ale bariéra.

My máme vyzkoušené, že naše krabičky dobře vysílají, léta to funguje a máme i poměrně dost zákazníků, kteří ono martyrium chtěli absolvovat a dálkový odečet si zřídili. Distribuce umí připojit toto zařízení na svoji distribuční síť. My jsme si tímto prošli, i když jsme to nikdy nedělali kvůli sobě, ale kvůli partnerům. Poskytujeme hlavně konektivitu. Nebýt XIXOIO, tak bychom sami v dresu SimpleCellu tento projekt nespustili, protože bychom ho nemohli zafinancovat standardními metodami.

HN: Jakou má motivaci distribuční firma, aby váš chytrý modul připojovala?

Distribuci je to jedno, pokud nemá žádné vícenáklady. Má motivaci jen takovou, že vyměňuje elektroměry tak jako tak každých asi šest let. Pro ni je jedno, zda tam připojí „chytrý“ elektroměr, nebo „hloupý“. Komu to ale není jedno, je prodejce – ten chce, abyste si elektrickou energii koupili od něj. Naši spojenci, za kterými půjdeme až úplně nakonec, budou prodejci elektřiny.

HN: V roce 2016, když jste investoval peníze do SimpleCellu, si všichni mysleli, že se internet věcí nesmírně rychle rozjede. Teď je rok 2022 a tento obor jako by stále byl teprve na začátku. V čem je problém?

Naráží to hlavně na jednu věc: chyběl tu integrátor, který se právě my tady snažíme stavět. Najděte si celostránkovou reklamu Vodafonu u vás v novinách z období tak před třemi roky. V ní oni velmi agresivně tvrdili, že internet věcí poběží pouze na jejich NB IoT (jde o speciální úzkopásmovou síť, kterou Vodafone vyvinul pro internet věcí a která má konkurovat například francouzské technologii Sigfox, již využívá například skupina SimpleCell, pozn. red.) a všechny ostatní že vyndají z trhu.

HN: Proč o jejich projektech není víc slyšet?

Neudělali vůbec nic, nula. Protože takové korporace jsou v tom nešikovné. Jeden operátor na trhu, kterého nebudu jmenovat, přinesl jen jedno řešení a to byl dálkový teploměr. K tomu udělali aplikaci a za její používání chtěli od zákazníků 300 korun měsíčně. A mysleli to zcela vážně. Správná cena by byla 30 korun ročně. Use case vychází, ano, hlídá to třeba léky, aby se při dopravě nerozmrazily, ale nevychází byznys case, protože cena té informace je dražší, než když ty léky jednou za čas vyhodíte.

Nikde na světě není firma integrátor, která by přes různé vhodné platformy – přes technologie  NB IoT, LoRa, Sigfox nebo i GSM – zprostředkovávala jednotlivá řešení od začátku až do konce. Integrátor, který by nechal vyrobit čidla, udělal lokalizovanou aplikaci na Android i IOS, nakoupil konektivitu. Každý řekne, dejte mi objednávku a já vám to vyvinu, ale zákazník to tak nechce. Dnes jsou tato řešení tažena hlavně výrobci hardwaru. Vyvinuto je všechno, nasazené není nic. Není firma, která by dodala kompletní řešení třeba městu, včetně dispečerského řešení a podobně.

HN: Chytrá města v Česku zatím taky moc nevidím…

Chytrá města měla být největší šlágr IoT a dnes je to největší zklamání. My máme například v jedné městské části otestovaný a velmi funkční systém svozu odpadu – osadili jsme čidly popelnice a kontejnery a myšlenka byla, že odpadky se odvezou, až se kontejnery zaplní. Pak se ale město podívalo do smlouvy s dodavatelem a ono je to vysoutěžené na pět let a musí se svážet, ať je popelnice plná nebo není. Takže pro město by bylo nasazení našeho řešení vlastně vícenáklad. Ty projekty prostě nevycházejí číselně teď a tady. Férově musím říci, že internet věcí není magické a jednoduché řešení na vše.

HN: No, ale to si teď trochu kálíte do vlastního hnízda, když jako jeden z vlastníků SimpleCellu mluvíte takto skepticky…

Nekálím, říkám, jak to je. K čemu může být IoT dobré? Díky internetu věcí můžeme začít sbírat opravdová big data. Město tak třeba může zjistit, že tramvají v 10 hodin večer jelo jen pět lidí, takže možná stačí, když bude mít delší intervaly. Ale takové řízení státu tady nikdo nechce.

Zdroj: Hospodářské noviny

Děkujeme

Vaše zpráva byla odeslána a odpovíme na ní do 24 hodin.


Zavřít